Datum: 22.05.2019
Vložil: JŘ
Titulek: Re: Re: Rechtěl jsem tím jenom říci, že pokud
budu parafrázovat - nemáš pravdu, předsedo. on nemá taky pravdu, předsedo. kouknul jsme na ty narodni noviny -Omny, maš z nějakeho duvodu rád Rusko, Rusy - jistěže je obdivuhodné leccos, co kupříkladu ve vojenské technice dokázali - to by bylo na dlouhou debatu - ale, pokud si teda neděláš bžundu a my ti to všechno oné i s navijákem - jak tomu můžeš uvěřit? Sám o sobě, ne proto, že to zpochybňuju já nebo US nadšenci nebo protiruská propaganda. Měl jsi fyziku a matiku na základce nebo na střední nebo na VŠ? Četl jsi něco o této problematice?
Tam nejde o samotný výkon stroje - dát na vrtulník výkonnější motor a letělo by rychleji. To by samozřejmě Rusové i Američané jednoduše udělali. Ale narážíme na fyzikální zákony - platí v USA i Rusku. Listy hlavního rotoru, na straně nabíhající ve směru letu, se v oblasti cca 300 km/h začnou na obvodu rotoru pohybovat rychleji než rychlost zvuku. A začnou rány, praskání, vibrace, které (možná zatím) nedokáže věda vyřešit. Možná někdy se to podaří, vyvinou se nějaké inovované průřezy a tvary listů ale věřím, že všechna možná špičková pracoviště světa na tom pracovaly-výpočty, simulace, ofukování v tunelech .... Takže jaká je cesta - přidat vrtuli tlačnou (nebo tažnou, nebo malý proudový motor, využít trochu tahu, který dávají spaliny hlavního motoru, správným umístěním a tvarem výfuků), ale pozor, kouzlo není v tom, že tyto urychlí výrazně dopředný pohyb, tím neodstraníme potíž s nadzvukovou rychlostí listů hlavního rotoru, ale v tom, že mu "odlehčí" - tj. umožní snížit otáčky, ovšem musí být provedena další věc - klasické pevné křídlo, které přebere část vztlaku. Tedy ne úplně klasické, je pro účel, který má splňovat, kratší než u běžného letadla. Takže můžeme zrychlovat do 700 nebo i třeba 1000 km/h?
Nemůžeme - celý vrtulník s hlavním rotorem má daleko větší čelní odpor než aerodynamicky čistší klasické letadlo, takže pokud klasická turbovrtulová letadla létají maximálně někde nad 500-600 km, proudová kolem 900 (a další už jsou nadzvuková, kde jsou tvary přesně vymodelované pro nadzvukový let), tak je jasné, že u takového vrtulníku to ... co? - možná není nerealizovatelné, ale tak složité, drahé, s obrovskou spotřebou paliva, dimenzování, že vhodné pro výzkum, ověřování technologií, pro běžnou službu neupotřebitelné.
Ted fantazíruji - při vysoké rychlosti by se hlavní rotor úplně zastavil, listy sklopily hydraulickým mechanismem rovnoběžně se směrem letu, a hřídel a rotorová hlava i s dozadu trčícími listy spustily dolu ke trupu, tak by se čelní odpor přiblížil klasickému letadlu - no dobrá, ale sám musíš vidět tu složitost až hraničíci s nesmyslností, celé zařízení by přidalo na hmotnosti atd atd. Areodynamický odpor je to, co omezuje, ne schopnosti ruských či amerických vědců. Ten neroste lineárně s rychlostí, ale podle složitých vzorců, které už si nepamatuji, závisí to i na tvaru tělesa, , ale s narůstáním rychlosti narůstá odpor stále strměji. Takže pro určitý tvar tělesa a druh pohonu do určité rychlosti v pohodě, ale pak odpor narůstá stále prudčeji, a prostě nedosáhneš vyšší než určité rychlosti. I kdybys měl hypoteticky možnost sebesilnějšího pohonu. Je to fyzikálně nemožné. Takže se bavíme o rychlostech abych nekecal 400 (500?) km/h) - to je opravdu v Rusku i USA považováno za vysokorychlostní vrtulník.
A i tak je to velmi složité - sesouladit otáčky hlavního rotoru, vyrovnávacího rotoru, tlačné vrtule, a je otázka, zda má význam věnovat úsilí, peníze, kapacitay, na vývoj a výrobu takového vrtulníku, jestli to strojí za to zvýšení rychlosti jaké by měl mít takový stroj úkoly. To řeší příslušní kompetentní vojenští a političtí činitelé a ať řeší, že jo.
Jinak Mi24 a pozdější jejich deriváty dosahovaly přes 300 km/h, západní jsou o něco pomalejší - do 300 takže Rusové tu oblast kolem těch hraničních rychlostí mají pořešenou v teoreticko-praktické rovině asi lépe.
Američani někdy v 60. či 70. (?) letech vyvíjeli takový vrtulník s tlačnou vrtulí - Cheyenne - a vypadalo to zprvu dobře - dvojmístný bitevník, tlačná vrtule, krátké pomocné křídlo - létalo několik prototypů, pak ale došlo k 1 nebo 2 tragickým haváriím, co jsem četl kdysi v L+K, matně vzpomínám, že při určitém režimu letu se stroj rozkmital a nedokázali to vyřešit - asi právě ta správná spolupráce všech rotorů nebo jiná příčina, no a politika a náklady a konkurence a dohady o významu - program byl zrušen. Dosáhli kolem 450 km/h tuším rekord, neberte mě prosím přesně za slovo.
No a jestli teď z tohoto obrázku amerického apače s tlačnou vrtulí, který se strašně líbí Tvojim diskuzním nepřátelům, něco bude, nebo je to jen taková bublina - ukáže čas.
Pokud by se podařilo, tak samozřejmě nepůjde o 340 km/h , ale řekněme někde k těm 400 i přes. Asi. No a je otázka, jestli se to vyplatí, že, dám příklad, mohou doletět na dostřel nějaké zjištěné nepřátelské tankové jednotce třeba 300 km vzdálené od základny za hodinu a 10 minut při 280 km/h nebo už za 40 minut při 430 km/h.
Zmiňujou třeba doprovody konvertoplánů a další úkoly - no možná to má něco do sebe.
