Návrat středních tanků

MBT - přešlechtěný ideál

V období několika minulých desetiletí projevovaly všechny vyspělé armády světa značný zájem o tzv. "hlavní bojové tanky", označované zkráceně písmeny MBT, z anglického výrazu "Main Battle Tank". Tato třída tanků vznikla splynutím dřívějších tanků středních a těžkých a vyznačuje se dnes téměř optimální kombinací vysoké mobility, velmi dobré pancéřové ochrany a vynikající palebné síly. Ale ani moderní MBT nejsou zcela bez chyb.

                          současný špičkový MBT Leopard 2A7+ / foto: AMB Brescia / CC BY

Prudký technický a technologický vývoj a požadavky na celkově vysoký výkon vedly u MBT ke značnému nárůstu jejich ceny, nárůstu výdajů za provoz i servis a také nárůstu výdajů za výcvik osádek a různých specialistů. Výsledkem je, že v současnosti ne všechny armády světa, které chtějí modernizovat svůj park obrněné techniky si mohou dovolit koupit větší množství MBT. U některých armád takový nákup moderních MBT ani nedává příliš smysl, protože jejich případný protivník může být slabý a disponovat ještě starší technikou, takže nejmodernější velmi drahé MBT se mohou jevit jako zcela zbytečné. Pro vedení války se v takovém případě jeví jako zcela dostatečné obrněnce, které se od MBT poněkud liší. V žádném případě se však nejedná o tzv. "lehké tanky" jak je známe z minulosti, kterým bylo kdysi "naordinováno" slabé pancéřování, slabší zbraně i slabší pohon, a které tak vývojově zaostaly. Současné hrozby výrazně snižují hodnotu takových lehkých tanků na bojišti a odsunují je k plnění speciálních úkolů - v kterých však také musí ještě dospět.

Požadavky na novou třídu

Některé společnosti a armády v poslední době přicházejí s konceptem "nové" třídy tanků, kterou by bylo možno označit za "střední". Hlavním požadavkem na tuto třídu je znatelně nižší cena v porovnání s cenou MBT. Tento problém je zvětší části řešen přiměřeným zjednodušením konfigurace, a v důsledku toho také snížením celkového výkonu ve srovnání s MBT. Střední tanky se na bojišti nemají střetávat s MBT, ale zcela jinou technikou protivníka. Při jejich návrhu je tedy nutné vzít v úvahu skutečné hrozby při předpokládaných bojových operacích.
Prvním způsobem jak zjednodušit tank a snížit náklady, je použít slabší pancéřování a zvolit správnou koncepci, která umožní zmenšení ploch vynucujících si mohutnější ochranu. Hlavní hrozbu pro vozidlo budou představovat rychlopalné kanóny, dělostřelecké granáty, různé granátomety a protitankové řízené střely. Z toho by se dalo vyvodit, že zbytečné bude mohutné a strukturou složité pancéřování čelních partií. Mělo by stačit, když bude ve svém základu odolávat průbojným střelám kalibru 30 mm nebo o něco málo větším a bude doplněno představným pancířem s dynamickou ochranou, případně aktivními obrannými systémemy, které v současnosti mohutně nastupují. Problémem pro takové vozidlo nakonec zůstanou pouze protitankové řízené střely, kterým však bezpečně neodolávají ani současné MBT, a proto by měly být na středním tanku rozhodně přítomny různé dnes dostupné prostředky rušení naváděcích soustav, vrhače dýmových granátů a generátory dýmu. 
Střední tank bude povětšinou bojovat s lehčeji obrněnými cíly jako jsou BVP, OT, obrněné automobily, případně se zastaralými tanky. Díky tomu je možno ušetřit i na jeho výzbroji. S klidem je možno opustit myšlenky na ty nejsilnější kanóny kalibrů 120/125 mm nebo větší. Zcela může postačit kvalitní zbraň kalibru 100/105 mm s rychlým poloautomatickým nebo automatickým nabíjením doplněná o dva kulomety 7,62 až 12,7 mm - jeden spřažený a jeden protiletadlový. Úspora při použití 100/105mm zbraně vzniká také na munici, ta totiž bude v porovnání s tou 120/125mm podstatně levnější.
Systém řízení palby by neměl být u středních tanků oproti MBT nijak moc zjednodušován, a v tomto směru by tedy nemělo být počítáno s nějakými finančními úsporami. Díky kvalitním přístrojům, senzorům a počítačům bude moci střední tank rychle najít a napadnout cíl, čímž se sníží pravděpodobnost úspěšného odvetného útoku.
Moderní střední tank by měl mít bojovou hmotnost maximálně do čtyřiceti tun, ale spíše ještě o něco menší, a disponovat vysokou mobilitou. Jako ne zrovna šťastná se jeví snaha vytvořit střední tank na bázi BVP, i když se tak běžně děje, a to v úporné snaze zužitkovat něco, co již bylo vyvinuto. Tato vozidla jsou svým zadáním zcela odlišná od tanků a jejich přerod v tank by se dal přirovnat k násilné úpravě pekařské dodávky do podoby závodního speciálu VRC. Vzniklé vozidlo si sebou doslova vleče jak kouli na noze některé nepřekonatelné nedostatky v podobně zbytečně velkých ploch, prázdných nevyužitých prostor a zvýšeného těžiště. Při konstrukci středního tanku by měly být využity komerčně dostupné pohonné jednotky a převodovky, což by mělo urychlit a zjednodušit vývoj, snížit výrobní náklady i náklady na provoz a servis.

Moderní střední tank by měl být schopen řešit různé bojové mise - od základní podpory pěchoty v podmínkách obecného boje nebo konfliktu nízké intenzity až po průzkumné mise.

Vozidla hrající se na střední tanky

Typickým již dříve vzniklým zástupcem středních tanků, na němž byly aplikovány definice zjednodušení MBT je vozidlo TAM. To bylo vyvinuto v polovině sedmdesátých let minulého století německým zbrojním průmyslem pro armádu Argentiny. Zákazník si nemohl dovolit koupit drahé MBT a navíc požadoval lehčí vozidlo vhodné pro místní podmínky. Společnost Thyssen-Henschel tedy jako základ použila německé bojové vozidlo pěchoty Marder, jehož vnitřek radikálně přepracovala a na střechu korby umístila optimálně střiženou bojovou věž s kanónem ráže 105 mm. Z dnešního pohledu je možno konstatovat, že šlo o vyjímečně zdařilou přestavbu a jediný tank s motorem v přídi postavený na základech BVP, kterému se podařilo prosadit.

                         střední tank TAM argentinské armády / foto: Militar Wiki / CC BY-SA

 
Tank TAM měl bojovou hmotnost mírně přesahující 30 tun, jeho pancíř odolával projektilům munice ručních zbraní a střepinám granátů a jeho 105mm kanón byl dostatečně silný, aby se dokázal bez problémů vypořádat se všemi obrněnci ve výzbroji jihoamerických armád.

Vozidlo TAM bylo později modernizováno za pomoci izraelských firem a slouží do dnešních dnů.

V roce 2013 se o něco podobného pokusil Rheinmetall a představil svou vizi středního tanku nazvaného Marder Medium MBT. Tento stroj byl také založen na podvozku sériového BVP Marder a celkovým vzhledem trochu připomínal tank TAM. Jeho bojová hmotnost se však již vyšplhala na 43 tun, byl vybavem moderními elektronickými systémy, odolával zásahům střel kalibru 30 mm a také dostal do výzbroje 105mm kanón. I když na výstavách vzbudil pozornost odborníků, obchodní uspěch se nedostavil.

               CV90120-T - pokus společnosti BAE Systems o "lehký" tank na podvozku BVP CV90 /

                                                    foto: Konflikty.pl / se svolením autora

Postavit vozidlo hrající se na střední tank (firmami dosud s oblibou označovaný jako lehký) na podvozku BVP si vyzkoušeli i jiní "západní" výrobci. Můžeme se tedy setkat s tankovými modifikacemi BVP CV90 nebo ASCOD, ale po poučení Rheinmetallu se na jejich prospektech slovo "tank" neobjevuje již tak zdůrazněno a začíná se spíše stávat vyjímkou. Tato vozidla jsou dnes obvykle řazena mezi "vozidla palebné podpory", což je dobře, protože "ryba není rak" a vše na pásech s velkým kanónem nemusí mít tu čest nazývat se tankem.

MMWT - čerstvý vítr z Turecka

Před několika lety se Turecko společně s Indonésií pustilo do vývoje nového středního tanku MMWT (Modern Medium Weight Tank, v Turecku představený jako Kaplan Medium Tank), který by se mohl stát vzorovou ukázkou pro výrobce obrněné techniky v jiných zemích. Tento stroj je založen na skutečně přepracovaném podvozku víceúčelové platformy Kaplan 30 turecké firmy FNSS Savunma Sistemleri, s motorem umístěným vzadu, tedy na místě, kde by měl tank motor opradu mít. Je vybaven hotovou belgickou bojovou věží CMI Defense Cockerill 3105 s kanónem ráže 105 mm s automatickým nabíjením. Tank je s přídavnými pláty chráněn před dělostřelectvem malého kalibru a kromě moderních MBT je schopen ničit celou paletu obrněnců protivníka. Jeho bojová hmotnost by v základní konfiguraci neměla výrazněji přesahovat 30 tun.

            turecko-indonéský střední tank Harimau pro indonéskou armádu / foto: PT Pindad / PD

Nový turecko-indonéský tank, který dostal v Indonésii bojové jméno Harimau, je poháněn motorem Caterpillar C13 o výkonu 530 kW. Měrný výkon je tedy asi 17,6 kW/t, což je stejná hodnota jakou se pyšní MBT Leopard 2A7+.

V osmdesátých letech se po nějaké moderní náhradě lehkých tanků Sheridan začaly pohlížet i Spojené státy. Po několika nezdarech byla v roce 1992 zahájena soutěž AGS (Armored Gun System), v které byl jako vítěz vybrán výtvor společnosti FMC. Bylo postaveno šest protypů s označením XM8, a v roce 1996 se měla rozběhnout výroba sériových M8 Buford. Úsporné plány však zapříčinily, že k ní nedošlo, a v roce 1997 byl program zrušen.

V roce 2005 společnost FMC koupila firma BAE Systems a získala tím i přístup k zakonzervovanému, a k export uvolněnému projektu M8. V modernizované podobě se ho pak rozhodla přihlásit do nové soutěže americké armády MPF (Mobile Protected Firepower) na vozidlo palebné podpory lehké pěchoty - lehký tank, který by měl jako střelecké vozidlo u brigádních bojových skupin vyplnit mezeru mezi kolovými vozidly palebné podpory Stryker MGS a hlavními bojovými tanky M1 Abrams. Pokud budem brát hodnotu 20 tun jako hraniční mezi lehkými a středními tanky, je M8 Buford přesně na této hranici, ale pojetím je klasickým moderním středním tankem, a to bez ohledu na označení "lehký tank", nebo název soutěže v které bojuje o přízeň americké armády. Ve finále soutěže MPF se utká s vozidlem Griffin II od společnosti GDLS, které je dalším v řadě pokusů o "přemačkání pekařské dodávky", v tomto případě BVP ASCOD, nebo lépe řečeno jeho moderní britské varianty Ajax. Tank M8 to však nebude mít rozhodně vůbec lehké, protože společnost GDLS zakomponovala do svého vozidla to nejmodernější co se používá v tancích M1 Abrams, novou lehkou tankovou věž a také supermoderní lehký 120mm kanón. Soutěž MPF bude soubojem koncepcí, soubojem moderního rychloobslužného tanku se slabším kanónem s o několik tun těžším a silněji vyzbrojeným vozidlem palebné podpory. 

                                                                                           Autor článku: ing. Zbyněk Novotný

Jiný článek o tancích : Projekt MGCS - cesta k novému tanku