Datum: 31.03.2019
Vložil: otazka
Titulek: Re: Re: Re: Re: No vazne
Evidentně o radarech krom CTRL+C a CTRL+V moc nevíš, podívej se na Irbis-E a NIIP Otakar N050 s 1526 T/R moduly. Obávat se můžeš čeho chceš, ale AESA T/R moduly jsou velice podobné těm použitým v Irbisu-E a na 99.9% architektura vychází z něho, N050 samozřejmě má podstatně novější elektroniku a řídící software, plus je celý radarový komplex Su-57 řešen jako multiradarový hybridní, což je dost podstatná věc, něco si o tom zjisti., kdy máš hlavní radar, dva boční + zadní, a čtyři AESA L pásmové antény schopné spolupracovat pasivně i aktivně s hlavními radarem pracujícím v pásmu X. Že Irbis-E není AESA "Aktivní fázová anténní soustava", to je jen slovíčkaření, že má režim PESA nic podstatného neznamená při jistém typu architektury - vysvětleno níže. Přehlížíš jeden podstatný fakt, AESA má velkou výhodu, že může současně vysílat i přijímat každý T/R modul, což se využívá hlavně tak, že část AESA T/R modulů třeba sleduje vzdušné cíle a další část ve stejný čas jen naslouchá a hledá nepřátelské pracující radary a tak dokážeš pasivně lokalizovat pracující radary letounů protivníka a další část mapuje třeba povrch. A teď, co ti uniká, Irbis-E a Otakar N050 (a jeho X pásmová integrovaná AESA pole) i PESA je hybrid AESA a PESA (oba radary zvládají současně sledovat vzdušné cíle i mapovat povrch například), protože shlukuješ a ovládáš například 56 T/R modulů současně při vysílání, má to své výhody i nevýhody. Ale hlavní výhoda AESA radarů schopnost při vysílání být v pasivním režimu a naslouchat, kterou tu šermuješ, řeší rusové jinou architekturou na letounu od Su-35S, tak, že hlavní radar v pásmu X spolupracuje současně s AESA L pásmovými anténami (Su-35S má dvě v náběžné hraně) Su-57 má čtyři, a proč je tato filozofie efektivnější? Protože AESA L pásma co pracují v pasivním režimu defakto dělají obdobnou práci jako T/R modul/y, kdy část radaru nebo celý vysílá a část T/R modulů vyhledává nepřátelské radary čistě pasivně. Velká výhoda této architektury je v tom, že s AESA radary pracujícím v L pásmu pasivně jde dobře detekovat komunikační (datalinkový provoz) nejen u letounů protivníka na extrémně velké vzdálenosti, dáno užívanými rádiovými frekvencemi skrz potřebu velkého dosahu, oproti detekci protivníka podle rádiových emisí jeho pracujícího radaru jen čistě AESA radarem pracujícím v pásmu X. Pravděpodobnost, že letouny protivníka při vypnutém radaru budou mít zapnuté datalinky je podstatně větší, což znamená, že jejich přibližná poloha půjde zjistit na podstatně větší vzdálenosti, než jsi schopny dosáhnout s "výhodou" čisté AESA koncepce bez spolupráce s radary pracujícím v L pásmu, a to je tu ještě režim, kdy radary L pásma pracují současně aktivně spolu s hlavním radarem v X pásmu a vytváří drobné rádiové interference/rezonance i v X pásmu hlavního radaru, což se používá pro detekci stealth letounů, proto rusové rozvíjí hybridní radarové komplexy, Nebo-M, teď už to tahají i do taktických letounů, začali s tím na Su-35S a Su-57 to posouvá zas na úplně jinou úroveň díky 8 radarům na palubě. Samozřejmě i u Su-57 dojde k přechodu na čistý AESA radar, ale zatím hybrid AESA/PESA vycházející z Irbisu-E plně dostačuje, a poskytuje nad protivníkem i nezanedbatelnou výhodu právě v možnosti lokalizace jeho polohy na extrémně velké vzdálenosti díky čtyřem AESA L pásmových radarů, kdy mohou pracovat dokonce i čistě v pasivním režimu, propojte fázovaná anténní pole roje Su-57 přes výměnu objemných dat přes jejich boční radary, a získáte obří virtuální pasivní/aktivní radarovou stanici pracující pasivně i aktivně v L pásmu, toto je jen má spekulace, ale je to dost dobře možné, fungují takto například radioteleskopy, a už se dostanete v určení a sledování polohy protivníkova letounu jen přes jeho vysílací datalink na přesnost určení polohy cca 2-4km, což už je použitelné pro skryté napadení takového cíle s PLŘS dalekého dosahu s aktivním RL. Moc ty Rusy nepodceňuj.. a hodně studuj ;)
