BVP pro AČR trochu jinak, aneb zkušenosti ze zahraničí

15.11.2018 11:10

V současnosti plánovaná česká akvizice nových bojových vozidel pěchoty leckterého zájemce o vojenství svádí k tomu, aby si tento proces srovnal s tím, jak se daný problém řeší v jiných státech. Tak by tomu ostatně mělo být asi vždy; je přínosné podívat se, jak problém řeší jiní, případně poučit se z cizích chyb. Velice zajímavé je z tohoto směru srovnání se Spojenými arabskými emiráty, které v současné době také hledají nové pásové bojové vozidlo pěchoty.

 

SAE - svět, kde peníze nejsou ten největší problém

Spojené arabské emiráty (SAE, případně pouze Emiráty) jsou z hlediska vojenského, ale i politického velice zajímavou zemí. Svou velikostí cca 80 tis. km2, ale i počtem obyvatel asi 9,3 mil. jsou zhruba srovnatelné s Českou republikou. Od České republiky ale Emiráty výrazně odlišuje jejich příznačné bohatství, dané mj. rozsáhlými zásobami ropy, ale i vyspělým cestovním ruchem, bankovnictvím atd. I díky tomu patří Emiráty k ekonomicky nejsilnějším státům světa a významnou roli začínají hrát i v mezinárodní politice.

Nejde ovšem jen o samotnou velikost ekonomiky, ale i o její charakter. Díky charakteru své ekonomiky, díky atypickým příjmům v podobě petrodolarů Emiráty mohou snadněji vyčleňovat obrovské sumy na nákup moderní výzbroje. To je významný rozdíl oproti České republice, jejíž otevřená ekonomika, postrádající takovéto atypické zdroje, má nižší schopnost vyčleňovat potřebné peníze na vojenské akvizice většího rozsahu. I díky tomuto ekonomickému faktoru si mohou Emiráty dovolit nakupovat skutečně špičkovou výzbroj.

Oproti tomu určitou nevýhodou Emirátů je jejich zeměpisné a geopolitické postavení. Emiráty se nacházejí v tradičně neklidné oblasti Perského zálivu, kde v minulosti proběhlo hned několik konfliktů. Emiráty navíc leží mezi Saúdskou Arábií, která usiluje o dominantní postavení oblasti – a mezi Íránem, který sleduje obdobné cíle a jehož politika je navíc tradičně nepřátelská vůči všem arabským monarchiím regionu. Lze také připomenout, že Emiráty mají s Íránem po dlouhá léta spor o některé ostrůvky v Perském zálivu. V poslední době navíc situaci zhoršil i současný konflikt v sousedním Jemenu. Ten je vnímán jako přímé ohrožení státu – a i proto se do tohoto konfliktu armáda Emirátů aktivně zapojila, byť s výsledkem spíše negativním.

Na druhou stranu právě toto nevýhodné geopolitické postavení ozbrojeným silám pochopitelně nahrává. Emiráty proto tradičně věnují velkou pozornost ozbrojeným silám, uvolňují pro ně významnou část státního rozpočtu a realizují rozsáhlé nákupy výzbroje. Při vojenských akvizicích přitom Emiráty upřednostňují kvalitu nad kvantitou, což v daném regionu není zcela obvyklé.

Zdálo by se, že pro stát s takovýmito dispozicemi není problém realizovat akvizici bojových vozidel pěchoty v dostatečném množství. Přesto se zde výběr nového pásového BVP až nečekaně vleče, trvá již několik let. Je přitom zřejmé, že důvodem tohoto protahování není nedostatek peněz, ale spíše důkladnost tohoto výběru. To ale jen svědčí o prozíravosti a pragmatičnosti politické reprezentace Emirátů. Stojí proto za to si tohoto výběru blíže všimnout.

                                        BMP-3 ozbrojených sil SAE / foto: USN / PD

 

V současné době se pozemní vojsko Emirátů spoléhá především na ruská vozidla BMP-3, nakoupená v průběhu devadesátých let. Nákup těchto vozidel byl tehdy určitou novinkou pro zemi, která do té doby nakupovala jen západní výzbroj. A je třeba připomenout, že vozidla BMP-3 se v Emirátech velice osvědčila pro svou konstrukční jednoduchost a odolnost. Naopak velice je kritizována obecně známá nevýhoda těchto vozidel, zejména ne zcela vhodné uložení motoru a z něj vyplývající nedostatečný prostor pro výsadek a nevhodně řešený vstup/výstup. Tyto nedostatky se ostatně plně projevily i při současném nasazení těchto BVP v Jemenu.

Vedle vozidel BMP-3 v poměrně velkém počtu slouží také vozidla  AIFV. Tato vozidla zde ale jsou využívána zejména pro pomocné úkoly, např. jako dělostřelecká pozorovatelna, ženijní transportér atd. V rezervě jsou i starší francouzská BVP AMX-10, která ovšem jsou pro moderní boj již nepostačující. Spojené arabské emiráty tak zjevně potřebují moderní BVP – a to víc, než se zdá; akutněji než Česká republika.

Ve hře jsou BVP, která se účastní i českého tendru. Jde tedy především o vozidla Puma, CV90 a ASCOD. Vedle těchto vozidel jsou ale v tendru SAE i turecká BVP, jihokorejské K-21 či singapurský typ Bionix.

Na první pohled tedy Emiráty mají z čeho vybírat. Přesto se zde objevují různá ale.

 

Puma - protěžované vozidlo s vysokou cenou

Velmi často je v tamních médiích zmiňováno BVP Puma, které je zjevným favoritem tohoto programu. Toto BVP bylo navíc v SAE opakovaně zkoušeno. I díky tomu je BVP Puma v Emirátech armádou vysoce hodnoceno - především pro až překvapivě dobré výkony v těžkém pouštním terénu a při nasazení ve vysokých teplotách. BVP Puma je také v Emirátech protěžováno částí generálního štábu. Přesto kontrakt jako takový dosud nebyl uzavřen. Jako důvod je přitom nejčastěji zmiňována – vysoká cena tohoto BVP. Je zřejmé, že Emiráty i přes své bohatství nechtějí utrácet peníze za každou cenu. Na druhou stranu i to může hrát v prospěch tohoto vozidla, kdy si jej Emiráty mohou pořídit třeba jen z prestižních důvodů.

                                 Puma před testy v pouštích SAE / foto: BAAINBw  / FU

 

Dlouhou dobu byly za favority považovány turecké typy.  Nejčastěji bylo zmiňováno BVP Tulpar, které bylo oceňováno nejen pro svou technickou zdařilost, ale i pro vynikající poměr výkon/cena. Ve prospěch typu Tulpar hrál i fakt, že pochází právě z Turecka, tedy z nábožensky blízké muslimské země. Tento faktor se ale v poslední době obrátil v neprospěch typu Tulpar, ale i dalších tureckých typů. Částečně zde zapůsobilo i to, že Emiráty nedávno zakoupily kolový obrněný transportér Rabdan (modifikovaný typ Arma turecké firmy Otokar) – a to v obrovském množství 700 ks. Pro Emiráty je přitom charakteristická snaha diverzifikovat zdroje své vojenské techniky, aby stát neupadl do závislosti na nějaké velmoci. Mnohem vážnější je ale to, že mezi Emiráty a Tureckem v poslední době došlo k rozkolu, který se týkal jak konfliktu v Sýrii či v Libyi (kde Turecko a Emiráty podporují protichůdné strany), ale který má příčinu i v otázce sousedního Kataru, se kterým nyní Emiráty mají velice napjaté vztahy, a který je naopak podporován Tureckem. Tyto politické neshody se pochopitelně obrážejí i ve vojenské oblasti, v nižším zájmu nakupovat tureckou vojenskou techniku. Komplikace ostatně naznačuje i zpoždění jinak technicky bezproblémového programu Rabdan. V případě tureckých BVP se tak ukázalo, že politické aspekty převažují nad faktickými schopnostmi daných vozidel, nad jejich takticko-technickými parametry.

Určitý čas bylo zmiňováno i jihokorejské BVP K-21. U něj byla oceňována především silná výzbroj při relativně nízké hmotnosti – a to při zachování dostatečné ochrany díky použití mimořádně kvalitní oceli. Přesto je šance tohoto BVP na úspěch relativně nízká. Důvodem jsou opět politické aspekty a nižší ochota nakupovat výzbroj od státu, se kterým Emiráty (v oblasti vojenské techniky) nemají prakticky žádné zkušenosti. Právě tento faktor byl přitom opakovaně zmiňován a je až překvapivé, jaká je mu přikládána důležitost. To je prvek zajímavý i pro Českou republiku, kde občas při vojenských akvizicích jsou navrhována různá atypická, exotická řešení bez schopnosti vnímat širší důsledky takového rozhodnutí.

Je zajímavé, že Emiráty neprojevily zájem o modernější varianty vozidla BMP-3, vozidla Dragun a Derivacija, která odstraňují nedostatky původní konstrukce (především vozidlo Dragun, u kterého je motor umístěn v přední části vozidla, jak je obvyklé u jiných BVP). Pravda, není vyloučen nějaký akutní nákup menšího množství těchto vozidel – především kvůli akutní potřebě BVP v konfliktu v Jemenu, ale i kvůli doplnění ztrát. Přesto je zřejmé, že Emiráty dávají přednost modernizaci svých stávajících BMP-3.

         Dragun - radikální předělávka BMP-3 / foto.V. Kuzmin / CC BY-NC-ND / se svolením autora

 

Obdobně tak Emiráty nezakoupily, resp. nezapojily se do vývoje ruského BVP Kurganěc 25, které by bylo logickým nástupcem stávajících BMP-3. Pro Emiráty je přitom zapojení do ruských zbrojních programů ověřeným a oblíbeným krokem, jak ukazuje příklad protiletadlového systému Pancir či obrněného automobilu Tiger. Důvodem je především technická koncepce BVP Kurganěc 25, které je šité přesně na potřeby ruské armády. Vyznačuje se tak mimořádnou průchodností těžkým terénem a na rozdíl od většiny moderních BVP má schopnost plavat, což jsou vlastnosti, které v případě Emirátů nemají patřičné uplatnění.   

 

Problematické hodnocení současných BVP

Zkušenost Emirátů tak ukazuje, jak problematické je současná bojová vozidla pěchoty hodnotit. Na první pohled by se zdálo, že moderní BVP jsou velice podobná, ba téměř stejná. Opak je však pravdou. Každé bylo postaveno s trochu jinou konstrukční filozofií, ve které se odráží nejen technická vyspělost daného státu, ale i jeho vojenská tradice, způsob, jakým stát koncipuje své ozbrojené síly atd. Ostatní, zákaznické státy se tomu de facto musí přizpůsobit. Je tedy složité, takřka nemožné určit, jaké současné BVP je tím nejlepším.

To je moment, který je zajímavý i z hlediska České republiky. U plánovaného kontraktu na nová BVP lze totiž často zaslechnout názory, že když obrana má dostatek peněz (což přitom vzhledem ke svému dlouhodobému podfinancování nemá), tak může nakoupit to, co je nejlepší. To je ale přístup, který se opakovaně vymstil. Někdy to dokonce vypadá na snahu utratit peníze ze státního rozpočtu za každou cenu – a to bez ohledu na skutečnou efektivitu.

Z výše uvedeného přitom vyplývá, že je najít to nejlepší řešení je složitější, než se zdá. Nejde tedy jen o pouhé porovnání takticko-technických parametrů. Problémem je ostatně i to, jak definovat již sám pojem "to nejlepší". Co to znamená – nejlepší? Nejsilněji vyzbrojené? Nejlépe chráněné? Nebo to nejmodernější?

Pokud bychom jako měřítko vnímali co nejsilnější výzbroj, pak to situaci jen ztěžuje. Ostatně, problémem možná je i to, že armáda dosud nespecifikovala, jakou výzbroj pro BVP požaduje. Nebyla dosud určena ani ráže kanónu!

Zdánlivě nejjednodušším řešením by bylo zavedení věže Samson II s kanonem MK44 Bushmaster, jejíž předchozí varianta je již v AČR zavedena na obrněných vozidlech Pandur a její osazení na nové BVP. Takový krok by samozřejmě usnadnil jak samotnou akvizici, tak i logistiku atd. Je ale otázkou, zda pro pásové BVP s mnohem vyššími výkony a dvojnásobnou hmotností je skutečně vhodná tato poněkud méně výkonná výzbroj. Stejně tak je ale otázkou, zda AČR potřebuje moderní špičkové kanony, jako je např. velmi kvalitní, ale také drahý kanon CTAI ráže 40 mm. Ostatně, zásadní rozdíly jsou i mezi kanony stejné ráže. Např. 30 mm kanon MK30-2/ABM, použitý u BVP Puma, patří k nejlepším v dané ráži a vyrovná se i mnohým kanonům 35 mm. Oproti tomu kanony MK44 jsou sice méně výkonné, vynikají ale odolností a jsou výrazně levnější.

Na první pohled by se zdálo, že pro výrobce obrněné techniky není problém osadit své BVP jakoukoliv věží, jakýmkoliv malorážovým kanonem. Příklad aplikace věže Samson II s kanonem Mk44 na BVP ASCOD 2 ale ukazuje, že tomu tak není. Pokud má být na BVP osazen jiný kanon, kanon větší ráže, než pro který bylo dané BVP zkonstruováno, pak dané BVP musí mít dostatečnou rezervu velikosti, prostoru, ale i hmotnosti. Tomu tak ale vždy není, často proto dochází k úpravám daného BVP  - většinou na úkor jiných schopností (snížená pohyblivost, počet členů výsadku atd.). Aplikace moderních bezosádkových věží, které nezasahují do prostoru posádky, pak tento problém řeší jen částečně, protože i nadále zůstává problém vyšší hmotnosti věže, ale i vyšší hmotnosti munice. To se obvykle řeší snížením zásoby munice, což pochopitelně není zcela vhodné.

Pokud bychom pod pojmem nejlepší vnímali především pojem nejlépe chráněné, pak jednoznačným vítězem je německé BVP Puma. BVP Puma je v současnosti nejlépe chráněným vozidlem, úroveň jeho ochrany podle normy STANAG 4569 dosahuje stupně až Level 6. V tomto směru je tedy mnohem lepší než jeho konkurenti, kteří v nejlepším případě dosahují úrovně ochrany o stupeň nižší. Požaduje ale AČR tak vysoký stupeň ochrany? Má pro něj využití?

Je nejlepším bojovým vozidlem pěchoty to, které je nejnovější? Na první pohled by se zdálo, že ano, protože logika nám říká, že to, co je nejnovější, je nejmodernější a technicky nejpokročilejší. Tak tomu ovšem také není, což ostatně ukazují i válečné konflikty poslední doby.

Pokud by jako nejlepší bylo vnímáno BVP nejnovější, pak jako nejlepší nám opět vychází typ Puma, jehož vývoj začal v roce 2002 a sériová výroba začala v roce 2010. Oproti tomu vývoj vozidla CV90 začal již v osmdesátých letech minulého století a první sériová vozidla vznikla v roce 1993, zatímco BVP ASCOD se do služby dostalo v roce 1998. BVP Puma je tedy mnohem mladší, novější. Takovéto hodnocení je ale velice zavádějící.

Je třeba si uvědomit, že tento věk se týká původních podob těchto vozidel. Varianty CV90 MK IV a ASCOD 35, nabízené do českého tendru, jsou ale někde jinde než výchozí varianty. Jsou mnohem lépe chráněné, disponují výkonnějšími motory, lepším vybavením atd. S původními vzory tak mají společné již jen jméno, respektive obchodní značku.

                       Lynx ve své menší variantě KF31 / foto: Karel Šubrt / CC BY-SA 4.0

 

Potíže s definováním "novosti" a "modernosti" se týkají i dalšího účastníka českého tendru, často zmiňovaného německého typu Lynx, existujícího hned ve dvou hmotnostně odlišných variantách. Toto BVP je zcela nové, dosud ani nebylo nikde zavedeno do výzbroje. Na druhou stranu tento typ vychází ze staršího německého BVP Marder, tedy z konstrukce staré půl století! Byla ale natolik předělána, že z původní konstrukce zůstalo jen velice málo. Určení technického věku, stáří konstrukce je tak téměř nemožné.

Věk BVP, resp. jeho konstrukce přitom může paradoxně hrát naopak ve prospěch daného vozidla. To totiž může být označováno a výrobcem propagováno jako vozidlo osvědčené dlouholetým provozem. Věk vozidla tak může být vnímán spíše jako výhoda. Pokud bychom jako klíčový faktor pro BVP vnímali jeho prověření reálným bojem, pak by to zase nahrávalo BVP CV90, které již bylo úspěšně nasazeno v Afghánistánu.

Přesto otázka technického věku vozidla by neměla být přehlížena. Vždyť u nových BVP se počítá s tím, že v AČR budou sloužit 40-50 let. Měli bychom se tedy místo stáří vozidla ptát na to, jestli pro něj výrobce bude po celou dobu zajišťovat technické zázemí, jak je zajištěn servis, výroba náhradních dílů atd. Zkušenost s modernizací tanku T-72 na verzi T-72M4CZ, pro kterou se dnes nevyrábějí některé klíčové komponenty, je přitom dostatečně tristní.

 

Poučení pro hledání

Co tedy říká zkušenost Spojených arabských emirátů? Třeba to, že nemá smysl hledat "to nejlepší BVP", protože takové BVP jednoduše neexistuje. Každé BVP má své silné stránky, ale i své slabé stránky. A někdy dokonce právě ta silná stránka může být vnímána jako slabá a naopak. Je to tedy možná spíše otázka úhlu pohledu, otázka filozofie daných ozbrojených sil. Každý stát má navíc své specifické požadavky, vyplývající z jeho terénních podmínek, ale i z jeho geopolitického postavení. Jiné potřeby má světová velmoc, angažující se rozsáhle ve všech koutech světa, a jiné má malý stát s omezenou vojenskou silou, který nemá mocenské ambice.

Obdobně významnou zkušeností, týkající se ostatně nejen BVP, je i to, že nemá smysl se soustředit pouze na jeden dílčí, byť třebas důležitý parametr, například na ráži výzbroje, odolnost atd. Vždy je třeba vnímat dané BVP komplexně, jako určitý soubor vlastností a schopností.

Takovéto komplexní vnímání by se nemělo týkat jen samotného vozidla, ale i jeho postavení vůči ozbrojeným silám jako takovým. To je mimořádně důležité právě u České republiky, kde armáda byla a je dlouhodobě podfinancována – a armádu čekají i další, neméně potřebné akvizice (tanky, samohybná děla, protiletadlové systémy atd.). Je tedy třeba, aby jednotlivé akvizice na sebe logicky navazovaly, aby tvořily kompaktní celek. Vždy je navíc nutno brát v potaz politické aspekty, které jsou často důležitější než pouhá technická data.

Zkušeností ze zahraničí, a to nejen ze Spojených arabských emirátů, je tedy dosti. Všechny by měly být patřičně vnímány – a to s maximální uvážlivostí. Jinak by se mohlo stát, že Česká republika, resp. AČR učiní nákladné rozhodnutí, kterého může již v brzké budoucnosti litovat.

 

 

 

                                                                                                             Autor článku: David Khol

 

 

 

Přečtěte si i další články autora:

Otazníky kolem nových bojových vozidel pro AČR

Otazníky kolem nových bojových vozidel pro AČR

Více zde: https://www.militarybox.cz/news/otazniky-kolem-novych-bojovych-vozidel-pro-acr/

Budoucnost bojových vozidel pěchoty

Nová BVP pro českou armádu - Part 1.

Nová BVP pro českou armádu - Part 1.

Více zde: https://www.militarybox.cz/news/nova-bvp-pro-ceskou-armadu-part-1/

 

Diskusní téma: BVP pro AČR trochu jinak, aneb zkušenosti ze zahraničí

Jablka a hrušky

Cami 20.11.2018
Cením si autorovy snahy o srovnávací pohled na danou problematiku. Nicméně je vhodné při takových srovnáních poměřovat srovnatelné, a to především hlediska geografická, regionální, politická a ekonomická. Bohužel ta vojenská jsou až příliš často upozaděna. Každý jednotlivý stát má svá geografická, regionální, politická i ekonomická specifika v podobě přediva často historicky podmíněných vztahů na bázi multilaterálních či bilaterálních smluv, ale také osobních vazeb či vztahů mezi podnikatelskými subjekty. Do toho přediva intervenují zpravodajské služby cizích zemí s cílem prosazování zájmů a rozšiřování sfér vlivů těchto cizích zemí. Míra a způsob intervence s cílem ovlivňování se opět často liší podle specifik daného státu.
Snahu o srovnávání oceňuji, nicméně je vždy nutné vědět, proč a na základě jakých ukazatelů se srovnávaný stát rozhodl právě tím způsobem. Jako příklad mi v této souvislosti velice konvenovalo zveřejnění srovnávacích kritérií a zdůvodnění výběru vítěze tendru na stíhačky pro Slovensko - bylo to srozumitelně jasné jak facka a nikdo nepíp. Ani BAE.

Re: Jablka a hrušky

Autor 20.11.2018
To srovnání jsem provedl, protože jsem narazil na informace o tom tendru SAE. SAE mi připadaly jako vhodné pro porovnání právě proto, že ten stát je v zcela jiné pozici - stát je mnohem bohatší a zároveň ochotnější uvolňovat peníze na obranu, takže pro něj finance nejsou problém. A to, jak jsou v SAE vnímáni jednotliví kandidáti, jsem rozebral v textu

bvp

Lukus 18.11.2018
ted trochu jiny pohled-kdyby se povedlo nakoupit merkavy 4,vyresil by se problem pro tanky i bvp(merkava pojme vysadek az 8 lidi).radeji bych sedel v merkave az se na kopci obevi Leo2 nez v klasickem bvp.Se zkusenostmi z historie nevim nevim jestli armadni partnerstvi s nemci je rozumne.

Re: bvp

Classix 19.11.2018
Ano, ale s vahou 65t by se musel tank při přesunu vagonovat. Za 100let, možná déle až bude hotová modernizace silniční sítě, můžeme uvažovat o pořízení těchto “monster”.

celkový pohled

Mirra 17.11.2018
je třeba se na to dívat i v kontextu nutnosti nových tanků, takže by bylo vhodné vybrat a soustředit se na jednoho strategického dodavatele který by šel i do společného vývoje/modernizací. Za mě určitě ne Němce, ti už tu mají prostoru nadbytek, preferoval bych neutrální Korejce. Navíc by byla díky dobrým referencím možnost rozvíjet úzkou spolupráci i v dalších průmyslových odvětvích. Brusel by z toho moc nadšený nebyl, ale proti Korejcům toho moc namítat nemohou.

Re: celkový pohled

Proxy 17.11.2018
K-21 ani Type 10 bych neodsuzoval, ale vnitřní prostory pro Evropany mohou být problém. U Pumy se zmiňuje těsný vnitřek a menší K-21 na tom asi nebude lépe. Každopádně utratit pár peněz a aspoň poslat někoho se na tyhle stroje podívat by nebylo úplné vyhození peněz :)

Re: celkový pohled

Tonda 19.11.2018
Souhlasím s Mirrou, korejské tanky K-2 vyráběné třeba v Polsku anebo i u nás(zájem má celá V-4) jsou více než skvělé a mít jich alespoň na dva tankové pluky(220ks) tak máme vystaráno..na Němce bych se vůbec nevázal..až to tam vezmou do rukou islamisti potáhnou na nás...historie se opakuje..pak se nám bude hodit lepší výzbroj..

moderné ruské BVP by sme mohli mať relat. lacno, keby...

sused Záviš 17.11.2018
Škoda že už patríme do západného bloku a ruská voj.technika je pre nás politicky neprijateľná, hneď by sme mali zjednodušené rozhodovanie : BMP-3, KURGANEC, T-15. Pričom si myslím, že už len BMP-3 Dragun by bolo skvelé BVP pre nás, techicky min. plne na úrovni doby, s ďalším modernizačným potenciálom (Derivacija) a navyše by sme ho zrejme vedeli získať relatívne lacno v porovnaní k západným náprotivkom. A to vôbec neuvažujem o Kurganci či T-15... Holt, politicky nepriechodné, hoci napr. Grécko ako člen NATO má BMP-3, Turci kupujú S-400... proste keby sa veľmi chcelo, tak by to šlo, len by sa nesmelo hľadieť na to, že by to zopár západných poliikov možno zdvihlo zo stoličky, toď vše :-/

Re: moderné ruské BVP by sme mohli mať relat. lacno, keby...

Proxy 17.11.2018
Samozřejmě moc nevíme, jak na tom T-14 a T-15 v realitě jsou (proklamované hodnoty eRHA jsou pěkně vysoká atd.), ale vahovou kategorií jsou to v dnešní době hodně atraktivní prostředky pro malé, vyspělé země.

Re: Re: moderné ruské BVP by sme mohli mať relat. lacno, keby...

sused Záviš 21.11.2018
Osobne si myslím, že najnovšie stroje ako T-14 či T-15 by nám Rusi aj tak nedali, najnovšie stroje si vždy nechávali pre seba a aj spojencom ich púšťali s oneskorením pekných pár rokov a aj to v exportnej ochudobnenej verzii...
Pravdepodobne by sme mohli nakúpiť nanajvýš BMP-3 DRAGUN, ovšem už aj to by bol dôvod na oslavu z našej strany, kedže ide o moderný stroj na úrovni :-) A jeho cena by určite oproti západným strojom bola nižšia.

Re

Mates 15.11.2018
Me přijde, že se s toho nákupu nových BVP dělá zbytečná věda.. Reálně žádný z nabízených strojů není špatný či vyloženě nevhodný pro naši armádu. Snad jedině v případě Lynxu se může stát, že budeme jediný uživatel a časem se dopracujeme k tomu, že budou problémy s náhradními díky stejně jako u T-72.

Re: Re

Autor 16.11.2018
Ta věda se z toho dělá všude. Proto jsem se snažil na tu zkušenost ze zahraničí trochu upozornit

BVP

AusPow 15.11.2018
Nejsem nějaký velký specialista přímo na BVP, ale myslím si, že Česká republika by si mohla spolu se Slovenskem vyvinout vlastní BVP za účasti nějakého zahraničního partnera. Vize Zetoru nebyla rozhodně mimo mísu a se státní podporou, odhodláním a vírou by se takový projekt dal zvládnout. Měli by jsme BVP ušité podle vlastních potřeb a vynucené kompromisy a ústupky by ve finále nebyly o nic větší, než ty které budeme muset stejně udělat při přijetí nějakého zahraničního BVP. Jak uvádí článek - žádné nejlepší BVP neexistuje, za nejlepší můžeme považovat je to, co si sami vytvoříme. Když se podíváme na strukturu BVP jako výrobku, finalista přímo vyvíjí a vyrábí velmi malou část vozidla. Většinu tvoří komponenty, které se do sebe skládají jako stavebnice. Pokud vezmeme na trhu dostupný motor, převodovku, elektro-optické pozorovací přístroje a zbraně, není nic dalšího co by někdo v ČR nebo SR neuměl vytvořit a vyrobit, nebo již dokonce něco podobného má a stačilo by to jen patřičně upravit.
Z nabízených vozidel považuji za nejlepší BVP Puma. Bohužel i na tomto vozidle je již jasně vidět, že bylo šito podle něčích konkrétních představ a podle určité doby a již dnes je patrné, že bude mít problémy s vnitřním prostorem, naroubováním jiných věži kvůli své asimetrii a nedostatečné výzbroji.
Asi nejlepším vozidlem, s kterým by se dalo pracovat jako s polotovarem je turecké BVP Tulpar. Pokud by se podařila dohoda s tureckým výrobcem, toto vozidlo by se dalo daleko lépe upravit podle našich potřeb než Puma, o ASCODU nebo CV90 ani nemluvě (schválně neuvádím Lynx, protože ten je něco mezi exotem a stodolou, něco mezi hi-tech a starochem, a značně klame tělem, bojuje jen o zákazníka).

Re: BVP za 53 miliard Kč

Ztak 15.11.2018
Přijatelné řešení pro ČR, které by nestálo 53 miliard Kč, byla modernizace starých BVP-1 v „uloženkách“, následně i novějších licenčních BVP-2.
Předpokládaná úspora na každém jednom vozidle, jehož přiblížení současným standardům se odhaduje zhruba někde mezi 1/3 – 1/2 ceny nového BVP, přičemž strategická výhoda nezávislosti (vlastní know-how i výrobně-technické zázemí), šance pro domácí firmy, exportní potenciál (BVP-1 a BVP-2 byly kdysi vyzbrojeny nejen země východního bloku, ale i rozvojového světa, kde jsou stále v provozu).

Podobnou cestou se vydalo Slovensko, podporující vlastní bezpečnotný a obranný průmysl a obchod v podobě modernizace průzkumných BPzV Svatava (BVP-1) do podoby BPsVI a BVP-M. Naopak zde byl původně společný česko-slovenský projekt firmy Excalibur Army (CSG), jehož výsledkem se stalo modernizované BVP-M2 SKCZ Šakal (Mexa), (který také jako nové BVP neplave) vyřazen ze hry ve prospěch zahraničních BVP.

Nyní se ale o BVP-M2 SKCZ Šakal hovoří v pozitivním tónu znovu na kde Ukrajině, kde Šakal ukázal na zbrojním veletrhu Arms and Security v Kyjevě a začalo se proslíchat o tom, že by se mohlo ucházet o zakázku na modernizaci BMP-1 a BMP-2 i v ukrajinské armádě.

https://autoroad.cz/technika/94069-cesky-sakal-v-ukrajinske-armade-modernizovane-bvp-ma-konecne-sanci-zazarit

Re: Re: BVP za 53 miliard Kč

Rase 15.11.2018
musíte ale brát, že modernizované BVP má mnohem menší životnost - oficiálně poloviční (20:40 let) ale spíš třetinovou a to budu optimista. Čím víc se staré vozidlo modernizuje, tím víc se zvedá cena a ve výsledku může vzůst až příliš - kdy už se vyplatí nákup fungl nového. K tomu zjištění došli kupříkladu v USA. Pokud jde o Šakal, tak mu držím palce na Ukrajině - pro AČR ale radši ne. Doufám že budeme mít vozidlo s nějakou smysluplnou balistickou a protiminovou ochranou.

Re: Re: BVP za 53 miliard Kč

Autor 16.11.2018
Faktem je, že BVP-1 jsou vlastně úplně nová, absurdum. Ale BVP-1 je koncepčně zastaralé, má nedostatečnou ochranu, příšernou protiminivou ochranu. Na tom vozidle by bylo třeba vyměnit vlastně úplně vše. A i pak by bylo výsledkem jen naprosto mizerné BVP

Re: Re: Re: BVP za 53 miliard Kč

Ztak 16.11.2018
Autor "Někdy to dokonce vypadá na snahu utratit peníze ze státního rozpočtu za každou cenu – a to bez ohledu na skutečnou efektivitu."

"Vynaložené prostriedky odpovedajú dosiahnutej kvalite
Ak odolnosť vozidla dosahuje cca 85 % odolnosti moderných kolesových BVP, jeho pohyblivosť je plne porovnateľná s modernými vozidlami, dosiahnutá palebná sila vozidla sa opäť pohybuje v okolí 80 % bojových vozidiel vyzbrojených kanónom v raži 30×173 mm a modernizované vozidlo dosahuje 50 % životnosti nových vozidiel zostava konštatovať že pri cene 44,5 mil. eur za 35 ks vozidiel je pomer cena kvalita viac ako porovnateľný s novými vozidlami."

https://www.armadninoviny.cz/modernizovane-bpzv-najmodernejsi-prirastok-os-sr.html?hledat=BPzV

Re: Re: BVP za 53 miliard Kč

AusPow 16.11.2018
Modernizaci BVP-M2 SKCZ osobně považuji za celkem zdařilou a líbivou, a podle slov autorů na premiéře na IDETU mohla jít ještě dál, pokud by bylo přání. Tohle vozidlo si však již nepředstavuji v úloze hlavního armádního BVP, ale spíše nějakého lehčího, rychlejšího, plovoucího průzkumného speciálu. Zahodit tento projekt do koše po vložení tolika práce a nevyužít existujících vozidel je prostě také škoda.

Re: BVP

Rase 15.11.2018
Puma má certifikaci i na kanón ráže 35 mm, jen pak uveze méně munice, tak je to ale vždycky. Pokud jde o vlastní vývoj, tak je dost škoda, že Zetor nesehnal finance na výrobu prototypu, poslední informace mluvily o tom, že jej vytvoří až se najde sponzor. Pokud by vytvořili funkční prototyp Wolfdogu, bylo by to o něčem úplně jiném, takhle to ale je jen 3D model - bohužel.

Re: BVP

Autor 16.11.2018
K nějakému společnému vývoji nebyla vůle. A dnes je na něco takového už pozdě. Zkuste se podívat, jak dlouho takový vývoj BVP trvá, jak dlouho trvá odstranění technických chyb atd. A co se týče tureckých typů - takové BVP je politicky neprůchozí v situaci, kdy Turecko se čím dál více odklání od NATO

Vyber

Mejla 15.11.2018
Smím se tedy zeptat autora článku jaké BVP by pro AČR vybral on? Za mě osobně nejspíš Puma, navzdory ceně a malému prostoru uvnitř. Technologický náskok proti ostatním účastníkům tendru je prostě znát. Navíc ona nejlepší ochrana opravdu není k zahození pro stát naší velikosti a s naší pidiarmádou, kde záleží na každém ztraceném životu. Předem díky za odpovědˇ.

Re: Vyber

Autor 16.11.2018
Jaké BVP bych vybral já, to bych si s dovolením nechal pro sebe. Cílem mého článku bylo spíše poukázat na to, že je mylné soustředit se na pouze jeden faktor, byť třebas důležitý -a na to, že v zahraničí si to uvědomují čím dál víc. A Puma, ta je jistě jedním z hlavních favoritů. Ale zkuste si prosím ta vozidla skutečně porovnat, najít si třebas i průřezy vozidel atd, na posouzení nestačí jen několik základních dat

Re: Re: Vyber

Rase 16.11.2018
osobně se mi líbí jak Puma tak i CV90 (verze s osádkovou věží), hlavně kvůli nízkému profilu. Ascod a Lynx jsou krabice

Re: Re: Vyber

Mejla 16.11.2018
Rozumím. Všechna vozidla mají nějaké ta pro i proti. Něco se ale vybrat musí a všechny budou lepší než přestárlé BVP 2, které používá armáda dnes. Nemůžeme tedy vybrat špatně. Jsem rád, že to u nás neskončilo modernizací starých kusů jako na Slovensku nebo nákupem Šakala. Díky za odpovědˇ, i když jste nejmenoval konkrétní typ vozidla.

Mohou např. spolufinancovat vývoj

STRIX 15.11.2018
GD Griffin III :)

Pochvala

Alex1 15.11.2018
Pochvala Militaryboxu a autora za tento článek - OK :-)
Záznamy: 1 - 26 ze 26

Přidat nový příspěvek

 

 

 

 

 

 

 

B O N U S